Mužská stránka podporuje a ochraňuje ženskou stránku, důkladně zváží její nápady, uvede je do praxe a ujistí se, že byly dané kroky provedeny. Ženská stránka je tvořivá, intuitivní a umělecká. Přijímá, miluje, utěšuje, vyživuje a stará se o mužskou stránku.
Sebarozvoj
Náš osobný rozvoj, pochopenie, precítenie seba, je alfou i omegou nášho života. Viac sa dočítate v tejto časti.
Duše je jen energie, která se navázala dle svého záměru na další energie ve Vesmíru, a dle toho začala dál tvořit svůj život. Strach ze samoty, z toho, že se o sebe neumím sám postarat, bezmoc, slabost, strach, že mi nikdo nepomůže, to vše si s sebou neseme ze tmy, která nastala. "Ve tmě se rodí nový život," jak říkám v meditaci Tělo a duše. Všichni jsme tudíž žili ve tmě, do které jsme se dostali svým strachem a nyní přišel čas, odevzdat své strachy a projít sluneční září ke Světlu.
Soucit je kvalitou duše, která se na Zemi projevuje prostřednictvím laskavosti. Vlastnosti duše se vyjadřují ve třetí dimenzi v podobě emocí, a s tímto vyjádřením přichází potenciál ke zneužití těchto energií. Je-li soucit vyjádřen v podobě nižší frekvence, stává se lítostí, která není laskavostí a ani není prospěšná, představuje jen váš souhlas s něčí slabostí a bezmocí.
Otevírání srdce zvyšuje vaše vibrace. Když cítíte lásku, jste živější, prožíváte pocit expanze a obrození. Láska proudí s vesmírem, nevzdoruje mu. Láska je ochota být zranitelný, je to přijímání sebe i ostatních právě takových, jací jsou. Láska bez podmínek překoná každé rozdělení.
Ale je velmi těžké pro muže i ženy meditovat bez láskyplného přijetí sebe sama. Bez toho, že bychom sebe dali na první místo nemůžeme milovat ani v hmotě toho druhého.
Nejčistší energie proudící skrze prsa je Láska v podobě, kdy je nositelkou hlubokého spojení do všech částí naší existence našeho věčného Já. Ženská ňadra se nachází kolem srdeční čakry také proto, aby mohla poskytnout bezpečné a uklidňující místo odpočinku,kam můžeme přesunout naše vědomí mezi říše Ducha a Hmoty.
Když bychom se podívali, v čem spočívá základní rozdíl mezi tzv. úspěšným a neúspěšným člověkem, tak bychom po troše zkoumání došli k závěru, že aktivita úspěšného člověka vychází ze srdce, zatímco aktivita neúspěšného vychází z mysli, z mozku.
Jsme těmi, kteří uskuteční vnitřní proměnu, na základě které se následně začne proměňovat každá existující rasa ve Vesmíru; to je důvod, proč je nás na planetě Zemi v této době tak velké množství; to je důvod, proč jsme tak sledovanou planetou.
Takže co vás vede k přesvědčení, že zítra to bude zase jinak?
Víte, ono ani tolik nejde o to, zda budete žít dál, ale o to, jak budete žít dál.
Náš život není jednoduchá lineární úsečka. Stejně tak my lidé bezpochyby nejsme neměnné kusy hmoty a stále stejného vědomí. Procházíme určitými uzlovými body, kritickými obdobími, kdy se energie shromažďuje, aby uskutečnila nevyhnutelnou proměnu, transformaci.
Ak zmeníme svoje staré obmedzujúce presvedčenia za nové – posilňujúce naše šťastie a úspech, zmení sa spôsob nášho zmýšľania a rozhodovania.
To, jak se slovo “já” běžně používá, dokládá základní omyl, hrubé nepochopení toho, kdo jsme. Dává nám falešný pocit identity, tzn. ego.
Když vás například začne někdo kritizovat, obviňovat nebo vám nadávat, zkuste pro změnu, místo abyste se okamžitě začali bránit, neudělat nic.
Každý človek svojim narodením podstúpil nekonečný proces sebazdokonaľovania a má len pár úloh: učiť sa, tvoriť, byť sám sebou a spoznať sa. Pokiaľ nie sme sami sebou a nespoznáme sa, život nerastie a nenapĺňame svoje určenie.
Ak chcete niekoho či niečo milovať, musíte v prvom rade milovať samého seba. Ako môžete povedať, že viete čo je láska, keď nenávidíte seba, nepoznáte sa a nemilujte sa? Odpustite a prestaňte sa trestať. Sú to choré pravidlá, ktoré do vás zapísala spoločnosť či cirkev.
Planeta Země vyzařuje energii, která ovlivňuje veškerý život. Zdrojem energie zemských center jsou krystaly. Malá babička je společně s domorodci ukládá zpět do míst, která kdysi zajišťovala energetický tok v dobách Lemurie a zčásti i Atlantidy.
Často si myslíme, že milujeme, přitom ale pouze otročíme. Chceme, abychom milovali a byli podobně milováni, protože život bez lásky a náklonnosti je prázdný. Velmi často se ale stává, že místo toho, abychom si užívali svobody, kterou pravá láska přináší, jsme její otroci.